Bakteriální kožní infekce u psů: pyodermie – časté onemocnění

Bakteriální infekce kůže u psů patří mezi běžná onemocnění a často se jedná o sekundární problém, který je důsledkem jiného, primárního, onemocnění – například alergického onemocnění kůže. Bez ohledu na příčinu je však třeba tyto infekce léčit, protože jsou nepříjemné, bolestivé a často se rozšiřují po kůži nebo se přes kůži dostávají dovnitř těla.

Jaké jsou příznaky bakteriálních kožních infekcí u psů?

V závislosti na místě a rozsahu se mohou kožní infekce projevovat různými způsoby. Souhrnně je však označujeme v tomto pořadí, od povrchových po nejhlubší:

• Povrchová pyodermie, zcela na povrchu kůže
• Superficiální pyodermie
• Hluboká pyodermie

Povrchová pyodermie

Povrchová pyodermie postihuje pouze nejsvrchnější vrstvy kůže. Obvykle způsobuje zarudnutí, bolestivost a svědění, někdy má „mastný“ nebo olejovitý vzhled v důsledku prosakování zánětlivého výpotku (EXSUDÁTU) z kůže na povrch. Nejčastěji se vyskytuje v kožních záhybech nebo vlhčích oblastech kůže. Typickou formou povrchové pyodermie je akutní mokvavá dermatitida (hotspot) často vznikající v důsledku sebepoškozování. Mnohdy se jedná o problém vyvolaný alergií, parazity apod., případně dermatitidou kožních záhybů (intertrigo), jejíž příčinou je tření mezi dvěma povrchy kůže

(běžné postižení u psů s výraznými kožními záhyby). Bakteriální přerůstání často vzniká v místech s nedostatečným prouděním vzduchu, jako jsou tlapky, kožní záhyby atd.

Superficiální pyodermie

Tato forma pyodermie postihuje hlubší části kůže a kromě zarudnutí a svědění často dochází k infekci chlupových folikulů (tzv. folikulitida), dále vznikají papuly, pustuly, krusty, lokální vypadávání chlupů (alopecie) a výraznější intenzita bolesti a nepohody. Obvykle také pozorujeme „epidermální kolarety“, kdy se odlupují povrchové vrstvy kůže v důsledku bakteriální zátěže v epidermis, což je spojeno se ztmavnutím kůže. Superficiální pyodermie se může vyskytovat kdekoli na těle.

Folikulitida patří mezi zvláštní formy superficiální pyodermie, při níž se infekce soustřeďuje v chlupových folikulech a jejich okolí (odtud i název!). Infekce folikulů je u psa poměrně častá a vyznačuje se tvorbou pustul, což jsou léze s bílým povrchem kolem chlupových folikulů. Místo, kde chlup vystupuje z kůže, je obvykle obklopeno červenou, oteklou lézí. Kromě toho, že jsou tyto změny velmi bolestivé, zejména při dotyku nebo pohybu postižených chlupů, mohou větší pustuly prasknout a zanechat otevřené rány a později jizvy.

Hluboká pyodermie

Hluboká pyodermie, jak název napovídá, se objevuje, jakmile infekce pronikne hluboko do kůže a někdy i do tkání pod ní. Na kůži se objevují hrbolky, často také otevřené kanálky s vytékajícím hnisem nebo jiným materiálem, případně trhliny. Také lze pozorovat eroze či vředy. Léze jsou často svědivé, a dokonce bolestivé. 

Kromě běžných stafylokoků se na hluboké pyodermii často podílí i další druhy bakterií, jedná se například o Pseudomonas, E. coli nebo Proteus, které se obtížněji léčí.

Folikulární cysty u psa

Folikulární cysty se na kůži psů vyskytují poměrně často, musíme však odlišit skutečnou cystu od něčeho více závažného, což jsou příznaky pyodermie (např. infikovaný chlupový folikul) nebo nádor. Pravá folikulární cysta je jednoduše ucpaný chlupový folikul naplněný kožním mazem (olejem) nebo zbytky chlupů. Ačkoli mohou být cysty způsobeny úrazem, nevznikají běžně v důsledku infekce. Ve většině případů patří mezi jednotlivé „hrbolky“ na kůži, a přestože je nezbytné, aby diagnózu potvrdil veterinář, obvykle tyto změny nevyžadují agresivní léčbu. Přesto může dojít k jejich sekundární infekci. Podobné folikulárním cystám jsou také rozšířené póry a černé tečky na kůži (tzv. komedony), ty se však na povrchu vyznačují větším otvorem. 

Ve vzácných případech rozšířených (diseminovaných) folikulárních cyst, kdy se tyto útvary objevují po celém těle, může být mnohem těžší zjistit, zda se jedná o součást infekce kůže. Takový stav každopádně vyžaduje agresivnější veterinární léčbu.

Co způsobuje kožní infekce u psů? 

Příčin kožních infekcí u psů je mnoho a jsou různorodé, pojďme se podívat na bakterie, které je způsobují, a na hlavní příčiny infekcí.

Přirozené bakterie na kůži psů; kožní dysbióza a kožní infekce 

Na kůži psa se přirozeně vyskytuje celá řada bakteriálních druhů. Pokud je však zdraví kůže jakýmkoli způsobem narušeno, mohou se některé oportunní bakterie přemnožit a způsobit sekundární infekci. 

Toto přerůstání některých bakterií se někdy nazývá „kožní dysbióza“ a právě nerovnováha mezi bakteriemi patří mezi skutečné příčiny stafylokokové infekce u psů. Bakterie se na kůži vyskytují před infekcí a budou tam i po jejím vyléčení: pokud jsou pod tlakem jiných, přátelských druhů bakterií, nezpůsobují problémy.

Klinicky nejvýznamnějším stafylokokem u psů je Staphylococcus pseudintermedius, druh, který je pravděpodobně obzvláště schopný přemnožení v případě narušení kožní mikroflóry (tj. všech ostatních bakterií), a je příčinou přibližně 75 % pyodermií. Ať už je důvod poruchy kůže jakýkoli, mají stafylokoky tendenci způsobovat klinické onemocnění častěji než jiné druhy bakterií. Pro srovnání se například Escherichia coli (E. coli) a Pseudomonas aeruginosa (P. aeruginosa) podílejí jednotlivě přibližně na 10–20 % případů infekcí kůže. Stafylokoková infekce u psů se však může týkat i širšího spektra druhů, včetně Staphylococcus aureus, i když se jedná o poměrně vzácný případ.

Mnoho kmenů bakterií bohužel vykazuje rezistenci vůči používaným antibiotikům (meticilin-rezistentní Staphylococcus pseudintermedius MRSP a meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus MRSA) – v důsledku selekce a šíření rezistentních bakterií v rámci masivního použití antibiotik v humánní a veterinární medicíně.

Primární poruchy spojené s kožní infekcí

Bakteriální kožní infekce často vznikají v důsledku základního onemocnění, které způsobuje větší náchylnost kůže k infekci. Všechna kožní onemocnění, mnohé imunologické nebo metabolické problémy mohou vyvolat sekundární kožní infekci. Příkladem může být pes, který trpí alergickým onemocněním kůže; toto onemocnění bez ohledu na vyvolávající alergen, je velmi intenzivně svědivé, což může vést k poranění kůže, a tím k infekci. Kromě toho je kožní mikrobiota postižených psů pozměněná a náchylnější k tomu, aby došlo k přemnožení škodlivých bakterií. Některá plemena patří mezi více citlivá k bakteriálním infekcím, protože se u nich často vyskytují různé primární problémy. Například plemena náchylná k rozvoji alergií patří mezi jedince více ohrožené bakteriálními infekcemi. Jedná se o labradorské retrívry, šarpeje, boxery a bostonské teriéry.  

Je bakteriální infekce kůže u psa přenosná?

Téměř nikdy! Stafylokokové a jiné kožní infekce u psů jsou obvykle důsledkem narušení přirozené mikrobiální bariéry a podílí se na nich stejné bakterie, které jsou přítomny na kůži každého psa. Ve většině případů tedy nehrozí, že by došlo k přenosu ze psa na psa. Riziko přenosu stafylokoků ze psa na člověka je ještě méně pravděpodobné, pokud dbáme na hygienu rukou po ošetření nebo dotyku postižených míst. Přesto existují případy, kdy je takový přenos možný, zejména u lidí s oslabeným imunitním systémem (dítě, starší lidé, osoba podstupující chemoterapii atd.). Důkladné mytí rukou každopádně snižuje riziko přenosu.

Je však důležité si uvědomit, že i když se jedná o podobné bakterie, možnost přenosu genů na rezistenci vůči antibiotikům je reálná.

Jak se diagnostikuje bakteriální infekce kůže?

Veterinární lékaři provedou klinické vyšetření a možná budou muset navrhnout i další diagnostické testy přímo v ambulanci, aby potvrdili přítomnost bakteriální infekce a nutnost zahájit léčbu (na základě tvaru bakterií a pravděpodobného výskytu). Vzhledem k tomu, že infekce má často sekundární charakter, veterinární lékař provádí další vyšetření na přítomnost základních onemocnění ve chvíli, kdy je infekce vyléčena. V závislosti na závažnosti případu je někdy nutno odebrat stěry na kultivaci a odeslat vzorky do laboratoře na analýzu, jaká antibiotika jsou k léčbě nejvhodnější (je-li to nutné).

Léčba bakteriálních infekcí kůže u psů

Při rozhodování o způsobu léčby kožních infekcí u psů je třeba vzít v úvahu čtyři klíčové prvky, které veterinář před začátkem léčby musí zvážit. 

1: je nutno potlačit růst bakterií na kůži, v kůži nebo pod kůží?

Kůže je rezervoárem bakterií, které způsobují problém. Proto je důležité potlačit jejich růst – zejména to platí u patogenních (choroboplodných) mikroorganismů. Přístup veterinárního lékaře závisí na hloubce infekce. Běžné postupy zahrnují použití antiseptických prostředků, jako je chlorhexidin diglukonát (obsažen v přípravku DOUXO® S3 PYO), což neplatí u hlubokých pyodermií. Počáteční léčba použitím šamponu umožňuje odstranit bakterie, krusty, atd., zatímco následná aplikace pěny zabezpečuje delší přímý kontakt aktivních složek s kůží, což napomáhá optimálnímu účinku. V případě lokálnější infekce pomohou polštářky dostat antiseptické složky pouze tam, kde je to nezbytné. Potlačením bakteriální populace vytvoříme „klidný prostor“ pro hojení.

V případě hluboké pyodermie nebo u psů nereagujících na běžnou léčbu musí veterinární lékaři obvykle předepsat antibiotika. Ve většině případů se jedná o dlouhodobé podávání – u refrakterní pyodermie (nereagující na léčbu) obvykle nejméně 3–4 týdny, u hluboké pyodermie až 10 týdnů. Je proto nezbytné zvolit nejvhodnější antibiotikum na základě kultivace, abychom omezili další rozvoj rezistence a účinně léčili rezistentní bakterie (např. MRSA nebo MRSP). 

2: Zmírnění bolesti, svědění a zánětu

V mnoha případech je důležitou součástí problému sebepoškozování v důsledku bolesti, svědění a nepohody způsobené infekcí. Přípravky obsahující Ophytrium, jako je DOUXO® S3 PYO (vhodná kombinace s příznivými účinky chlorhexidinu proti bakteriím), příznivě působí na zklidnění svědící pokožky a snížení podráždění. 

3: Obnovení přirozené bariéry kůže

V případě těchto kožních poruch již bakterie poškodily nebo překonaly mikrobiální a mechanickou bariéru. Posílení a obnovení této ochrany je důležitou součástí léčby. Snížení množství bakterií na povrchu je dobrý začátek, ale látky jako Ophytrium (obsažené v přípravku DOUXO® S3 PYO) mohou současně posílit mechanickou bariéru, podpořit účinek chlorhexidinu tím, že snižují adhezi a tvorbu biofilmu u bakterií Staphylococcus aureus a Staphylococcus pseudintermedius a zároveň je respektována přirozená kožní mikrobiota.

4: Léčba nebo úprava primárních příčin nemoci

Kožní dysbióza se zřídkakdy objeví sama od sebe – většinou existuje nějaká primární příčina problému, případně základní onemocnění. Pokud se chceme vyhnout opakovaným infekcím po ukončení léčby, je nezbytné základní problém identifikovat a zvládnout nebo odstranit!

Jaká je prognóza a je onemocnění možné předejít?

Prognóza bakteriálních infekcí kůže je obecně dobrá, i když v případě hluboké pyodermie může být léčba zdlouhavá. Jestliže se chceme vyvarovat recidivy, musíme se zaměřit na dlouhodobou léčbu základní příčiny. Pokud je základní onemocnění pod kontrolou, pak se výskyt sekundárních nebo opakovaných bakteriálních infekcí snižuje. 

Prevence závisí na příčině problému. Dlouhodobá léčba alergií, opakované odčervení, preventivní používání přípravků proti vnějším parazitům a udržování srsti v dobrém stavu patří mezi některá opatření, která mohou zabránit dalším vzplanutím nemoci.